Celé hřiště pohromadě — všech devět jamek v leteckém snímku parku. Chcete vidět, kde stojí sochy, kolik kolem nich zůstává místa nebo kudy vede hranice parku? Stačí si příslušnou vrstvu zapnout. Mapa se dá posouvat a přibližovat.
Ortofoto © ČÚZK · sochy: OpenStreetMap · parcely: katastr nemovitostí (k.ú. Hořice v Podkrkonoší).
Pozice jamek nejsou finální. Rozmístění odpališť a košů na mapě je návrh. Konkrétní polohy budou konzultovány s městem Hořice a se zkušenou realizační firmou, aby výsledek byl bezpečný, hratelný a ohleduplný k parku i jeho dílům.
Okruhy o poloměru 15 m jsou jen orientační — ukazují, kde dráha drží od soch velký odstup a kde míří těsněji (vždy ale směrem pryč od sochy, často s ochranou stromů). Soukromým pozemkům (červeně) se hra záměrně vyhýbá.
U každé jamky najdete výřez mapy a příběh sochy, která se nachází poblíž.
Pár věcí, které vás možná napadnou. Rozklikněte si, co vás zajímá.
Ano, počítám s tím. Samotný koš s tyčí se jen zasune do drobného ukotvení v zemi a dá se z něj kdykoli vyjmout a přemístit, nebo úplně odebrat — žádné velké základy, žádná trvalá stavba. To ukotvení je buď malá objímka, nebo případně i zemní vrut zcela bez betonu, po jehož vyšroubování nezůstane prakticky žádná stopa. Rozmístění na webu je návrh; konkrétní polohy i způsob ukotvení doladíme s městem a se zkušenou realizační firmou a klidně je upravíme podle toho, jak se hřiště osvědčí.
Koše jsou certifikované, bezúdržbové a vydrží roky za každého počasí. Jediné, co hřiště pravidelně potřebuje, je občasné posekání trávy v koridorech drah a kolem odpališť a košů — ne celý park, takže zbytek může zůstat přírodní loukou. Je to malá údržba, která navíc udělá tyhle méně využívané části parku příjemnější i pro ostatní.
Jde o jednorázovou investici (předpokládám 350–450 000 Kč, přičemž vyšší částku dávám jako rezervu, která se nemusí využít — více o ceně), bez velkých provozních nákladů. Využijí ji přitom úplně všechny generace, zdarma a na mnoho let.
Hřiště je navržené tak, aby se házelo směrem od soch, ne k nim — socha zůstává hráči za zády, mimo dráhu hodu, a kde dráha vede blíž, kryjí ji často vzrostlé stromy. Disk je navíc lehký plast. A kdyby se u některé jamky ukázalo riziko, koš se z ukotvení vyjme a bez problémů přesune.
Hra vede klidnějšími částmi parku a platí jednoduchá zásada — nehází se, když je někdo v dráze. Discgolf je klidný a tichý sport a má velmi dobrou bezpečnostní historii.
Hřiště bude městské, veřejné, zdarma a nonstop — žádný klub, žádné vstupné, žádná rezervace. Zahraje si kdokoli, od dětí po seniory, i úplný začátečník s jediným diskem.
Protože je levný, pro všechny věkové kategorie, trvalý a zadarmo — a nevyžaduje velkou stavbu, jen koše a odpaliště. Navíc nejbližší devítijamkové hřiště je odsud zhruba 40 km, takže by Hořice měly něco, co široké okolí nemá.
Do parku se chodí — třeba si lehnout s dekou — ale spíš do těch centrálnějších míst s větším počtem soch. Hra je naopak vedená klidnějšími a méně využívanými kouty parku, takže se s odpočívajícími potká minimálně. Spíš přivede život i tam, kam dnes tolik lidí nechodí.